Starkoč

 vesnice, obecní úřad

 Nahrát fotografii

Název obce vznikl podle některé z pověstí. Zatím první doložená zmínka o obci se datuje k roku 1355, kdy Starkoč držel Rubín ze Skalice. Po něm následuje celá řada majitelů, kteří měli Starkoč v držení a zde sídlili. Byli to v letech 1359 – 1362 Svatobor z Bousovny, 1411 – 1413 Mařák a Tomášek z Vicemilic, r. 1422 Mareš ze Starkoče, Aleš a Valdštejn ze Starkoče. Udává se, že roku 1440 Mareš a Valdštejn, vladykové ze Starkoče, byli přítomni na Čáslavském sněmu. Ve 14 a 15 století bylo zde sídlo vladycké, jakou mělo sídlo podobu a kde leželo již nelze přesně zjistit. S vladyckým sídlem jsou spojena jména Jiří a Petr ze Starkoče.

Od roku 1534 byla Starkoč v držení Petra Sudy z Renče, poté přešla roku 1554 osada do majetku pánů Chotouchovských z Nebovid a Hostačova. Ti mají na místním hřbitově ve zdi památné náhrobní kameny. Po bitvě na Bílé Hoře dostal Starkoč Magni ze Žlebů, brzy ji však prodal Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy. V druhé polovině 17. stol. patřila osada Starkoč ke statku Zbyslavskému. Roku 1663 koupil hrabě Michal Osvald z Thůnu a Hoheštejna panství Žehušické a s ním též i panství Zbyslavské se dvory Starkoč, Lovčice, Zaříčany. V letech 1818 – 1846 byl dvůr Starkoč zrušen a jeho pozemky přešly ke dvoru Lovčice a Zbyslav. Dominantou obce je kostel z roku 1738, původní dřevěný je připomínán již roku 1352.

www.starkoc.cz