Tečovice

 vesnice  Přidat kategorii

 Nahrát fotografii

Obec Tečovice leží v severozápadní části údolí Dřevnice, podél jejího pravobřežního přítoku Hostišovského potoka. Terén je mírně zvlněný a v n.v. 200-300 m. Obcí prochází silnice III. třídy Zlín Malenovice - Holešov. Katastrálně je včleněna mezi Otrovice a Zlín. V okolí je historicky doloženo osídlení z paleolitu, neolitu i doby bronzové a železné. První písemný záznam pochází z roku 1141. Po dlouhou dobu byla naše obec součástí města Zlína. V referendu v r.1990 vyjádřili občané svou nespokojenost, hlavně se špatnou infrastrukturou obce, a od roku 1991 je naše obec samostatná. Při sčítání obyvatel v roce 1991 zde žilo 1094 obyvatel, při sčítání v roce 2000 je to již 1262 obyvatel, jejichž pruměrný věk je 37 let. Spádově patří obec k městu Zlínu. Velká část obyvatelstva pracuje ve službách nebo průmyslu právě v nedalekém Zlíně nebo Otrokovicích. Díky četným autobusovým spojům občané nemají problémy s dopravou do zaměstnání, do škol, k lékaři nebo za kulturou. Je možno využít také městskou hromadnou dopravu, neboť nejbližší zastávka je v části města Zlína - Malenovicích, které nejsou vzdáleny víc jak jeden kilometr. Jako rok vzniku obce se považuje rok 1141, neboť z tohoto roku pochází nejstarší dochovaná písemná zpráva o tom, že Tečovice patří do přerovského arcihájenství. Obec byla ale osídlena již v paleolitu, neolitu a období kultur doby bronzové a železné. Historické prameny pak mlcí více než 150 let, až do roku 1307. V tomto roce držel samostatné panství Tečovice Buň z Tečovic, člen mocného vladyckého rodu. V Tečovicích tehdy byla tvrz, vedle které byl zbudován kostelík (pravděpodobně předchůdce kostela sv. Jakuba Většího, který je dnes rozhodně nejvýznamější historickou památkou obce). Roku 1350 došlo ke spojení tečovického a malenovského panství. Střediskem se staly Malenovice a zatlačily tak do pozadí význam Tečovic. To mělo za následek ztrátu tvrze, jejíž zánik je datován do konce 14.století. Zajímavou postavou je zejména kněz Milíč z Tečovic, který údajně odešel do Kroměříže a je možné, že je totožný se známým kazatelem Janem Milíčem z Kroměříže. Poté Tečovice několikrát změnily majitele, několikrát byly prodány a zdědeny. 11.8.1470 zde měl ležení král Jiří z Poděbrad, když se účastnil uherské války. Rozhodnutím Heraldické komise Českého parlamentu dne 11.12.1992 získala obec vlastní znak - na zeleném podkladě štítu dominují dvě stříbrné jezdecké ostruhy, pod nimi je stříbrná mušle. Trojité ostny ostruh upomínají na erb dávného rodu vladyků z Tečovic, kteří na zdejší tvrzi vládli před rokem 1350. Mušle je symbolem sv.Jakuba Vetšího, patrona místního kostela. Znak výstižně podtrhuje hluboké středověkké kořeny obce i výjimečnost zdejšího kostela. Kostel sv.Jakuba Vetšího pochází někdy z doby kolem roku 1260. Je postaven v románském slohu a barokně přestavěn. Někdejší farní nyní filiální kostel necelých osm kilometrů od centra Zlína je významnou historickou památkou. Dnes více méně zapomenutá stavba, i když svého času vzbuzoval zaslouženou pozornost památkových kruhů. Tečovický kostel je východně orientovaná stavba, skládající se z presbiteria (kněžište), lodi a sakristie. Kolem kostela leží hřbitov ohraničený zdí. Stavba je jednopatrová, nepodsklepená s 1,2m silnou zdí. Presbiterium je čtvercové, zaklenuté dvěma obdélnými poli křížové klenby s okrouhlými svorníky. Okna jsou zaklenuta lomeným obloukem. Loď i kněžiště jsou vyzdobeny původními nástěnými malbami. Tyto fresky vznikaly asi někdy ve 14.století. Podle odborníku se na jejich tvorbě podílelo více umělců. Freskami byla vyzdobena celá loď bez její přední stěny.